Venice Travel guide Guía turística de Venecia Guida informazioni Venezia  Przewodnik po Sewilli Guide de Voyage de Venise Путеводитель по Венеции Turistický průvodce Benátkami Ghidul turistic al Veneţiei Toeristische gids van Venetië Rejseguide til Venedig

Benátky


 


Benátky

Historie Benátek začíná v období mezi V. a VII. stoletím, kdy se v celé Evropě zintenzívněla invaze barbarských kmenu (Germánských Langobardů) v důsledku čehož obyvatelé mnohých měst z regiónu Véneto, který patřil Římskému Impériu pod názvem Xregio, uprchli na ostrovy nacházející se v laguně, která tvoří dnešní Benátky. Na těchto ostrovech sídlila populace rybářů, zemědělců a solivarníků. Díky Geografickým podmínkám a chudobě se tyto ostrovy staly pro uprchlíky z pevniny místem perfektní izolace. Uprchlíci se uspořádali a ustavili místní vládu zvanou jako  „Tribunos Marítimos” („Mořští Tribunové“). S úbytkem obyvatelstva těchto původních Benátek a potřebou větší ochrany proti Langobardům, kteří ovládali pevninu, se objevila postava vévody - dóžete („el dux“), nejvyššího vládce, který nahradil původní Tribuny. V následujícím období byli říční toky přeměněny na malé uličky a vytvořili se tak první Benátské budovy, domy na pilotách postavené z modřínového dřeva.

Období IX. a XI. století bylo pro Benátky obdobím prosperity a zároveň se město stalo důležitou obchodní enklávou a postupně také hlavním centrem obchodu v Jaderském moři. Benátky se proměnily v město velkého významu a to nejen z důvodů  obchodních, ale také vojenských a politických.

Konfederace Benátské laguny byla součástí Byzantské říše, se správním sídlem v Raveně. Díky tomu, že Benátky byly strategickým a obchodním mostem spojujícím západ s východem, Konstantinopol udělila městu důležité výsady. Podpisem smlouvy z Aquisgrana  mezi Karlem Velikým (franckým králem) a byzantským vládcem, se omezil vliv Byzance což dokládá skutečnost, že se v roce 828 Benátčané dopustili v Alexandrii krádeže ostatků sv. Marka a prohlásili jej za patrona města, címž nahradili původního patrona Sv. Teodora.

V roce 1000 Benátčané díky získání města Dalmacia ještě více posílili svou pozici dominia v Jaderském moře. Později ve  vrcholném středověku, především v období křížových výprav Benátky v důsledku stoupající kontroly nad východními obchodními stezkami značně rozšířili svůj obchodní potenciál v oblasti Černého moře a Sýrie a stali se námořní „velmocí“.

Nakonec v roce 1203 se Benátky v průběhu IV. křížové výpravy odtrhli od upadajícího byzantského impéria, když benátští vojáci přepadli a dobyli Konstantinopol. Benátští vojáci sebou z východu přinesli značné bohatství pocházející z drancování, které můžeme dodnes obdivovat v kostele Sv. Marka, mezi jinými, nádherné práce z mramoru , sochy atd. Po dobytí Konstantinopole, Benátky dosáhli vytvořením velkého koloniálního impéria rozšíření své nadvlády.

V roce 1410 byly Benátky velkou vojenskou, obchodní a politickou mocností celého regionu Veneta. Díky své silné flotile udržovali čilý obchod s celým středozemím a rozšířili svou síť obchodních kontaktů po celé Evropě a středním východě, od Anglie až po Egypt. Toto vše je zároveň možno přičíst vzrůstajícímu číslu populace, které v tomto období čítalo okolo 100.000 obyvatel.

Benátská vláda a administrativa se řídila právními principy jak “národními” tak “mezinárodními”. Symbolem Benátek se na fasádě Dóžecího paláce stal meč a váhy.

Benátská vláda se oficiálně nazývala “Serenísima Signoria” (vláda Benátské republiky) a sestávala z dóžete, jehož posláním bylo zabezpečovat dodržování zákonů a řádné uspořádání vlády, rady starších (Maggior Consiglio”), tvořené z 2000 členů jejiž hlavním úkolem bylo vypracování zákonů, Senátu který se zabýval zahraniční politikou a obchodními a vojenskými záležitostmi, Soudcovský stav (“L' Avogadoria de Comùn”), který měl  na starosti ochranu zájmu benátských patricijských rodin a dodržování zákonů, a la Quarantia, nejvyšší soud.

V průběhu století XV., kdy prožívaly Benátky období velkého rozkvětu, se stavěly kostely  a paláce především v gotickém slohu. Benátky získaly mezinárodní věhlas díky výrobě nádherných textilií z orientálního hedvábí, krajek, šperků a oděvů, které získaly oblibu u evropských panovnických dvorů. V tomto období Benátky zažívali rovněž velký rozkvět v oblasti umění. Sochařství, malba, divadelní hry, poezie, muzika a další umělecké formy obdařily Benátky věčnou krásou. Předměty z foukaného skla vyráběné na proslulém ostrově Murano byly velmi důležitým exportním artiklem, a jsou jím dosud. V důsledku věhlasu a ekonomické prosperity, byly Benátky chtěným vojenským cílem mnoha zemí, např. Francie, Španělska a Turecka, které roku 1453 dobylo Konstantinopol.

S příchodem Kryštofa Kolomba a objevením Ameriky roku 1492 a v důsledku objevů nových obchodních cest, které byli nyní pod kontrolou Portugalců, Nizozemců a Angličanů postupně upadal obchodní monopol Benátské republiky. K úpadku Benátek rovněž přispěl rozkvět Janova a jeho obchodního potenciálu, a také mírová smlouva z Cateau-Cambrèsis (1559) na základě které došlo k uznání nadvlády Španělska nad italským územím. Později k samotnému pádu města přispěla příliš konzervativní vláda, přesto vše si Benátky udrželi svou nezávislost až do roku 1797, kdy Napoleon podepsal úmluvu z Capo Formio kterou přenechal Benátky Rakousko-Uherské říši výměnou za Miláno.  Nakonec byly Benátky v roce 1866 po třetí válce o nezávislosti začleněny do Italského království.


Zpět nahoru


Další  

Upozornění: Snažili jsme se o uvedení co možná nejpřesnějších informací, ovšem v případě jakýchkoliv škod, ublížení na zdraví nebo potíží vzniklých v důsledku výše uvedených informací neneseme žádnou odpovědnost.


 
Naučte se Španělsky ve Španělsku
    Kursy španelštiny ve Španelsku  


Orientační plán Benátek
 zvětšit  

 

 

 

Úvod | Historie Benátek | Užitečné informace | Orientační mapy Benátek | Počasí v Benátkách | Doprava

Památky v Benátkách | Benátská muzea | Noční život v Benátkách | Okolí Benátek | Restaurace v Benátkách | Cinelli